jeřáb oskeruše

Říká se mu také oskoruše nebo oskoruša. Název je pravděpodobně praevropský.

Jeřáb oskeruše je zákonem chráněným druhem v Maďarsku a Švýcarsku.

Původnost druhu je v České republice nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb. Mezi lidové názory na její původ patří přinesení rostliny v době tureckých válek, kdy k nám měla být donesena z Balkánu. Dalším názorem je, že ji sem zanesli už staří Římané, jejichž vojska ji vysazovala na dobytém území, takže sloužila i jako obdoba hraničních kamenů.

Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v Česku není ani 800 vzrostlých stromů.

V souvislosti s neúrodou oskeruší se často traduje, že pokud je květ oskeruše ozářen bleskem, pak opadne a nedojde ke tvorbě plodu. Údajně byly spatřeny stromy, u kterých byly plody jen na jedné straně stromu, na druhé v důsledku ozáření květů bleskem nebyly plody žádné. Pravděpodobně se však jedná o střídavou plodnost.

K jídlu je lepší počkat až změknou.

Z plodů je možné z nich dělat kompoty, marmelády či je usušit. Po umletí sušených oskeruší je možné prášek používat k ochucování jídel (má příchuť skořice). Dále se používá ke konzervování jablečného moštu či jiných ovocných šťáv. Další možností je výroba likérů či velmi kvalitní pálenky – oskerušovice.  Slouží také k léčení.

Z velmi tvrdého dřeva se dříve vyráběly vinařské lisy, proto se často vysazovala ve vinicích.

Největší oskeruše na Moravě je Adamcova oskeruše, která má obvod kmene 4,6 m, vysoká 11 m a stará 400 let. Je největší oskeruší v Evropě.

Obec Jenčice má ratolest oskeruše i na své vlajce.

Na Slovácku se nachází komunitní muzeum s naučnou stezkou a festivalem pro tento strom s produkty jako džem, džus a brandy vyráběné z jeho plodů.

Českým jménem oškeruše (Černý) nebo voškeruše (Matthioli) se v minulosti označoval v podstatě jakýkoli jeřáb.