Který náš strom je nejstarší? A jaký druh se hodí na talíř nebo do lékárny? Zkuste najít 8 stromů ukrytých v arboretu. Každý z nich vám poví svůj příběh. Nezapomeňte si u vchodu vyzvednout hrací kartu se stromovou šifrou. Na konci vás čeká malá odměna.
1. Kolika let se můžete dožít?
2. Jak se rodí Vaše děti?
3. Jste někdy nemocní?
4. Komu dáváte domov?
5. Kdo z Vás láme rekordy?
6. Hodíte se na talíř?
7. Proč Vám na podzim opadává listí?
8. Proč se bez Vás neobejdou lékaři?
8 ZAJÍMAVÝCH STROMŮ UKRYTÝCH V ARBORETU.
KAŽDÝ VÁM ODPOVÍ NA OTÁZKU
A POVÍ SVŮJ PŘÍBĚH.
1/ KOLIKA LET SE MŮŽETE DOŽÍT? (SEKVOJOVEC OBROVSKÝ)
Jmenuji se sekvojovec. Zatím jsem “mladík” vysazený v roce Ale mohu se dožít až 3000 let. Patřím totiž mezi nejstarší stromy na světě. Škoda že se tu nebudete moci projít za tisíc let, abyste viděli, jak krásný jehličnan ze mě vyroste. A kdo jsou ti úplně nejstarší z nás stromů? Pokud vybíráme jen ty, které mají stále stejný kmen, pak nejspíše borovice z Kalifornie. Je jí přes 5000 let a začala tak růst zhruba v době, kdy se stavěl Stonehenge. Její věk vědcům prozradily letokruhy v kmeni. Ale najdou se i starší rekordmani, kterým nadzemní část opakovaně odumírala a dorůstala. Tak jako Starému Tjikkovi, smrku ze Švédska, který brzy “oslaví” 9600 let.
2/ JAK SE RODÍ VAŠE DĚTI? (TIS JAPONSKÝ)
Stejně jako se vy narodíte vašim rodičům, i nám rostou potomci. Naše “děti” klíčí ze semen, která jsou schovaná v plodech. Některé z nich určitě ze svých cest po lese znáte – bukvice, žaludy nebo třeba “létající vrtulky” javoru. Má semínka najdete v tisince — tak se můj plod jmenuje. Semínka obklopují červené
dužnaté míšky. Jsou to takové mističky, na kterých si moc rádi pochutnávají ptáci. A tím mi pomáhají se rozmnožovat. Když například drozd spolkne plod, semínko cestuje spolu s ním. Pak se dostane ven
spolu s trusem a — hurá — zárodek malého tisu je na světě! Ale vy si na mě dejte pozor — jsem totiž velmi jedovatý. Ne nadarmo mi říkají „strom smrti“.
3/ JSTE NĚKDY NEMOCNÍ? (DUB ČERVENÝ)
Tak jako vy někdy onemocníte třeba chřipkou, můžeme i my stromy stonat. Mě například trápí to, že jsem napadený houbami. Ty nám někdy pomáhají, ale také nás ohrožují. I strom se může zranit, třeba se zlomit při vichřici. A na obnaženém dřevě se pak může lehce uchytit nezvaný host — houba. Ta nás ničí, kmen se
postupně rozkládá a ztrácí pevnost, až se nakonec úplně celý vyvrátí. Takový osud čeká jednou i mě. Ale nemusíte mě vůbec litovat — mezi námi stromy je totiž i mrtvé dřevo moc důležité. Věděli jste, že v odumírajícím stromě nalezne domov až 19 různých druhů živočichů?
4/ KOMU DÁVÁTE DOMOV? (LÍPA VELKOLISTÁ)
Můj kmen poskytuje zázemí řadě živočichů. Tak jako vy chcete mít doma teplo a bezpečí, chtějí to i ptáci. A můj kmen jim to poskytuje. Podobně jsou mé listy domovem různých pidiobyvatel – drobného hmyzu. S některými „nájemníky“ bych se ale nejradši rozloučila. Nás stromy trápí třeba kůrovci. Tito brouci kladou svá vajíčka pod naši kůru. A to není nic příjemného. Představte si, jak byste se cítili, kdyby vám někdo rozežíral kůži. Zkrátka když je brouků moc a strom je oslabený, je to jeho konec.
5/ KDO Z VÁS LÁME REKORDY? (DOUGLASKA TISOLISTÁ)
Já se mohu pochlubit jedním z nejmohutnějších kmenů v celém arboretu. Zkusíte mě celou obejmout?
Kolik z vás by se muselo chytit za ruce, aby se to podařilo? U nejsilnějšího stromu na světě — tisovce z městečka v Mexiku — nestačí k jeho obejmutí ani 20 dospěláků. Strom je totiž starý asi 1500 let a pyšní se kmenem o obvodu 36 metrů. Na rozdíl od vás lidí my stromy nikdy nehubneme, ale jen tloustneme.
A to je dobře. Musíme mít totiž co nejsilnější kmen, aby unesl naši rostoucí korunu.
6/ HODÍTE SE NA TALÍŘ? (JAVOR CUKROVÝ)
Řada z nás je součástí vašeho jídelníčku. Třeba já vám mohu krásně osladit život. Jak už mé jméno napovídá, mám ve své míze hodně cukru. Míza proudí stromem podobně, jako vám v žilách koluje krev. Z této šťávy se získává javorový sirup. Jako sladidlo je určitě zdravější než cukr. Ale dováží se k nám z veliké dálky — až z Kanady. I další stromy vás nakrmí. Určitě dobře znáte plody jabloní, hrušní, meruněk a dalších ovocných stromů. Ale věděli jste, že vaši předci měli na svém jídelníčku třeba žaludy nebo mladé výhonky smrku?
7/ PROČ VÁM NA PODZIM OPADÁVÁ LISTÍ? (AMBROŇ ZÁPADNÍ)
Každý náš list funguje jako malá spižírna. Máme v něm schované cukry a další důležité živiny. Přes zimu je ale nepotřebujeme. A tak si z listů stáhneme energii a přestaneme jim dodávat vodu. Tu totiž chceme sami pro sebe. List poté uschne a upadne. Ale ještě předtím se zbarví. Moje listy na podzim nabízí úplné pestrobarevné
divadlo. A víte, proč se listy tak mění? Barví se kvůli tomu, že v nich s ubývajícím světlem mizí zelené barvivo. A tak najednou dostanou prostor další barevné látky, které si schováváme právě na podzim.
8/ PROČ SE BEZ VÁS NEOBEJDOU LÉKAŘI? (VRBA NACHOVÁ)
Možná si pamatujete, když jste byli nemocní a museli jste si vzít lék na teplotu. Moji kůru využívali vaši předci na tišení podobných bolestí odedávna. Před téměř 200 lety se na její složení zaměřili vědci a čekal na
ně velký objev. Látka, kterou získali, stála u zrodu léků na tišení bolesti. Tento důležitý lék se dodnes používá po celém světě. A nejsem zdaleka sama, na koho lékaři hledí s velkým respektem. Například z kůry tisu se vyrábí velmi nadějný lék i na vážné nemoci, jako je rakovina.
Dotek umění
Co se to ukrývá mezi stromy?
Lusky, šišky, jin a jang, smutná paní…
Najdete dřevěné sochy, které pro vás vyrobili studenti Mendelovy univerzity v Brně?
Na trasu můžete bez obav vyrazit i s kočárky nebo na invalidním vozíku s doprovodem.
